Programy a přísliby politických stran, hnutí a koalic před letošními volbami do Poslanecké sněmovny dávaly naději, že ochrana klimatu a přírody po volbách nezapadne. Jenže na jmenování nové vlády budeme pravděpodobně čekat ještě týdny až měsíce, zatímco změna klimatu nečeká. Potřebujeme, aby budoucí vláda i sněmovna přijala co nejrychleji opatření, která zmírní negativní dopady klimatické změny na naši krajinu i lidské životy.

Za minutu dvanáct: Stávka za klima v Brně 2021

Ať už se jedná o spotřebu fosilních paliv, těžbu dřeva v lesích nebo intenzivnější chov hospodářských zvířat, situace začala být z dlouhodobého hlediska neudržitelná a čekají nás systémové změny, na které se musíme dobře připravit. S tím souvisí transformace energetiky s využitím plného potenciálu moderních technologií a obnovitelných zdrojů, přechod k udržitelnému hospodářství a lepší ochrana přírody na státní úrovni. V září jsme proto spustili výzvu, která žádá budoucí českou vládu o aktivní zapojení v řešení klimatické krize a převzetí její odpovědnosti nad plněním mezinárodních závazků.

Jaké úkoly v oblasti ochrany klimatu musí budoucí vláda řešit prioritně ?

Potřebujeme připravit Českou republiku na konec spalování uhlí do roku 2030, což znamená mít vypracovaný plán s jasným harmonogramem postupného odstavení uhelných elektráren. S přechodem na nízkouhlíkové zdroje energie bez negativních socioekonomických dopadů na obyvatele a obyvatelky uhelných regionů by nám měl pomoci Fond pro spravedlivou transformaci, díky kterému mají uhelné regiony od roku 2021 přístup k desítkám miliard korun. Bude však záležet na přístupu naší budoucí vlády, zda a jak využije finanční prostředky určené k vytvoření nových pracovních míst pro zaměstnance uhelného průmyslu a jestli budou využity k rozvoji obcí a komunitní energetiky, nebo připadnou velkým energetickým gigantům tak, jak jsme na to byli zvyklí za vlády Andreje Babiše.

Fotografie z předvolební debaty o ochraně klimatu a životního prostředí se zástupci politický stran.
Dva z nich (Ivan Bartoš a Markéta Adamová Pekarová) budou součástí nově jmenované vlády.

Uhlí je největším naším zdrojem emisí skleníkových plynů, ale ne jediným. Proto je třeba také připravit širší plán pro dosažení klimatické neutrality ČR nejpozději do roku 2050. Nezbytným krokem pro energetickou transformaci Česka je i podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Nová vláda by se měla zavázat k spuštění podpory v podobě aukcí pro solární a větrné elektrárny. Zároveň navrhnout změny legislativy, které odstraní bariéry pro připojování zdrojů do sítě, umožní sdílení vyrobené elektřiny mezi lidmi a zvláště podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů ve vlastnictví obcí či společenství lidí. V rozvoji energie z větru a ze slunce jsme jedni z nejhorších v celé EU, jak ukazuje graf níže zobrazující podíl vyrobené elektřiny z větru a slunce v jednotlivých letech. 

Graf zobrazuje podíl vyrobené elektřiny z větru a slunce v jednotlivých letech. 

Kromě energetiky je třeba také řešit otázku špatného stavu našich lesů a krajiny. Potřebujeme posílit pravidla pro zemědělské a lesní hospodaření tak, aby se udržela a zvyšovala kvalita půdy i její schopnost zadržovat vodu a vázat uhlík. Dotace v lesnictví a zemědělství směřovat k vytváření přírodě blízkého hospodaření. Politici by měli podpořit zemědělskou  reformu, která zajistí, aby zemědělství dosáhlo minimálně 25 % ploch v ekologickém režimu do roku 2030. Vláda by také měla zlepšit ochranu půdy, například skrze zpřísnění protierozní vyhlášky a přísnější podmínky pro zábor půdy.