Česká krajina se mění kvůli rostoucí průměrné teplotě. V zimě není sníh, prší jindy, než jsme byli zvyklí a teploty neodpovídají pranostikám minulých generací. Podívej se, jak se naše krajina mění, nahrávej své fotografie a sdílej své zkušenosti prostřednictvím nové foto-platformy Fotím změnu.
Počasí a klima jsou dvě různé věci, které jsou však vzájemně provázané. Když hovoříme o počasí, máme tím na mysli aktuální stav všech atmosférických podmínek v daném místě a čase, zatímco klima označuje dlouhodobý charakter počasí v určité lokalitě: Například o oblastech Arktidy a Antarktidy můžeme říct, že tam panuje chladné a suché klima. Pokud se však změní na základě vnějších faktorů klima, změní se i různorodost počasí. Většinu času – v ideálním případě – je relativně dobré počasí, tedy bez velkých extrémů. Méně času přicházejí události jako bouřky nebo výrazně teplé či studené dny. Jestliže se klima oteplí, nezmění se o tolik charakter typického počasí, ale zvýší se pravděpodobnost a frekvence dříve výjimečných extrémních jevů.
Následky současné změny klimatu pociťujeme po celém světě a na všech kontinentech, ale její projevy mohou být různé, a proto každá země i její jednotlivé regiony čelí trochu jiným problémům. Zatímco jedni pozorují, jak v jejich vyprahlé krajině pomalu vysychají studny a les se mění v holé pláně, jiní se obávají zvýšené hladiny řek a povodní. Příroda se v důsledku zvyšující se průměrné teplotě planety mění, a byť se jedná o globální problém, zajímají nás právě vaše lokální zkušenosti. Pomoz nám zdokumentovat projevy a dopady klimatické změny v České republice, pozoruj, jak se proměňuje krajina ve tvém okolí a poděl se s ostatními o své postřehy a zkušenost s extrémními jevy počasí. Na stránkách www.fotimzmenu.cz sledujeme sedm základních kategorií extrémů počasí souvisejících se změnou klimatu: sucho, povodně, požáry, vlny horka, pozdní mráz, extrémní vítr a vegetační anomálie.
Ve srovnání s jinými státy světa, kde už se nyní bojuje o pitnou vodu, anebo kvůli požárům a vysokým teplotám migrují celé vesnice lidí hledat nové domovy, jsou v ČR projevy klimatické změny zatím relativně mírné. Zkušenosti s přírodní katastrofou takového rozsahu má v našich zeměpisných šířkách jen nepatrná část lidí. Mezi nejničivější z přírodních katastrof, se kterou se však Česká republika potýká pravidelně, bychom mohli zařadit povodně způsobené prudkými dešti. S ohledem na změnu klimatu je tak důležité mít vypracovaný plán pro zvládání povodňových rizik a uplatňovat přirozené principy povodňové prevence, což se zatím v Česku příliš neděje. Inspiraci bychom přitom mohli hledat nedaleko – například v Kodani vznikl plán, který řeší náhlé přívalové deště mimo jiné prostřednictvím nových cyklostezek, které zároveň slouží jako odvodňovací kanály.
Nedostatečná adaptační opatření jsou Česku vytýkána i v prevenci sucha, v důsledku kterého v posledních letech plošně vymírají lesy s převažující monokulturou smrku. Ty narozdíl od listnatých stromů při nedostatečné vláze rychle ztrácí svou odolnost a podléhají kůrovci. Měli bychom se snažit zachovat a obnovit původní smíšené lesy, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám a navíc udržují přirozenou biodiverzitu. Bohužel na řadě míst v ČR vidíme přesný opak – například v Krušných horách jsou těženy stoleté bukové stromy a místo nich jsou vysazovány nepůvodní dřeviny, což narušuje celý místní ekosystém a ohrožuje vzácné rostlinné i živočišné druhy.
Některé dopady klimatické změny na českou krajinu jsou méně viditelné. V našem projektu se proto věnujeme pozdním mrazům a vegetačním anomáliím. Pozdní mrazy jsou fenomén, při kterém na jaře po několika teplých dnech zasáhne naši krajinu příliv studeného vzduchu a nejčastěji zničí právě rozkvétající ovocné stromy. Vegetační anomálie vznikají naopak nejčastěji na podzim. Neobvykle teplý vzduch zmate vnitřní hodiny rostlin, které začnou na podzim kvést a rozvíjet se stejně rychle jako na jaře, jen aby po několika dnech byly opět sežehnuty zimním počasím.
