Ministři současné vlády nám dlouho a opakovaně říkali, že chtějí vyřešit hádanku, kdy v Česku skončí těžba a spalování uhlí. Výsledek jejich práce je rozpačitý – po dvou letech jednání Uhelné komise a po několika zasedáních vlády nejsme stanovení data konce uhlí o nic blíž. Členové vlády byli rozdělení a nemohli najít většinu hlasů ani pro rok 2033, ani pro 2038, tak raději nevybrali žádný a rozhodování alibisticky přenechali nové vládě, která vzejde z podzimních voleb.
Ministr zodpovědný za energetiku, Karel Havlíček, který spolupředsedal Uhelné komisi a který loni tlačil na to, aby se o konkrétním roku hlasovalo co nejrychleji, teď prohlašuje, že datum vlastně není důležité, protože dobu uhelnou stejně ukončí trh. Konec uhlí v roce 2038, který ještě loni v prosinci navrhovala Uhelná komise, je v současnosti úplně mimo realitu. A uhelné společnosti na pokyn vlády nečekají a svá uhelná aktiva omezují samy.
Když na začátku května rozeslal ČEZ pozvánku na tiskovou konferenci o představení své nové strategie, šířil se odkaz na živý přenos i v odborné komunitě. Všichni byli zvědaví, s čím největší energetická firma přijde. Bylo jasné, že půjde o urychlení konce uhlí, ale detaily věděla jen hrstka zasvěcených.
Následně management ČEZ v čele s generálním ředitelem Danielem Benešem zveřejnil strategii “ČEZ – Čistá Energie Zítřka”. Zítřek v názvu je ve spojení s čistou energií příhodný, protože firma se zatím v oblasti obnovitelných zdrojů energie nemá moc čím chlubit. Nicméně nový plán má ambici to změnit – ČEZ chce do roku 2030 postavit 6 GW kapacity v obnovitelných zdrojích, investovat do akumulace elektřiny a elektromobility a zároveň mnohem rychleji omezit spalování a těžbu uhlí. Do zmíněného roku plánuje přestat používat uhlí v teplárnách a zároveň snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny ze současných 36 % na 12,5 %.
Přesnější detaily o jednotlivých krocích v plánu chybí. Je pravděpodobné, že je nemá rozmyšlené ani vedení firmy. Vypadá to totiž, že celá energetická transformace v naší zemi není nijak naplánovaná a probíhá spíše ve vleku událostí.
Kromě ČEZu urychlují konec uhlí i další firmy. Sokolovská uhelná snížila těžbu uhlí na polovinu a skončila s jeho spalováním v elektrárně Vřesová. Podobný osud může čekat elektrárnu Tisová již příští rok. Spoluvlastník firmy Jaroslav Rokos ohlásil plány investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů deset miliard korun. Konec uhlí ohlásila i firma EPH, která plánuje transformaci všech svých uhelných tepláren. Zároveň končí i těžba černého uhlí, které obstarává státní OKD. Poslední šachta se by se měla zavřít v příštím roce. Jen uhelná firma miliardáře Pavla Tykače, Sev.en Energy, se zatím drží zpátky. Chce sice také nově investovat do zelené energie, ale o předčasném zavření svých velkých elektráren Počerady a Chvaletice nechce ani slyšet.
Důležitým faktorem budoucnosti uhlí je cena emisní povolenky, kterou firmy musí každý rok nakoupit. Její hodnota se zdvojnásobila, dlouhodbě se pohybuje nad 50 eury za tunu CO2 a prakticky posunula spalování uhlí do červených čísel. Zároveň jsou energetické firmy pod tlakem finančního sektoru. Největší banky v Evropě i v ČR stále zpřísňují pravidla společenské odpovědnosti a odmítají půjčovat energetickým firmám, které nemají ambiciózní plán na konec uhlí. Vesměs požadují útlum uhlí do roku 2030. Podobně se chovají pojišťovny, které z etických důvodů odmítají uzavírat nové pojistky na uhelné elektrárny a doly. To ostatně jako jeden z důvodů změny strategie zmínil i ředitel ČEZ.
Stát by se ale neměl vzdávat zodpovědnosti a měl by dohlédnout, aby konec uhlí neproběhl příliš živelně a neměl negativní dopady na zaměstnance energetických firem či lidi z uhelných regionů. Bylo by dobrým signálem mít po vzoru většiny zemí v EU schválený ambiciózní termín konce uhlí, ideálně do roku 2030. Samotný cíl ale neřeší aktuální situaci. Proto je potřeba, aby stát aktivně uplatňoval opatření a finanční prostředky, které pomohou s koordinací konce uhlí, transformací celé energetiky a aktivně podpoří férovou transformaci uhelných regionů.
Z uhlí se v ČR stále produkuje přes 40 % elektřiny, a tak samozřejmě nejde uzavřít elektrárny a teplárny ze dne na den. Jejich část by šlo zavřít rychle, protože elektřinu vyvážíme, ale pro zbytek je třeba zásadnější transformace. Think-tank Ember Energy minulý rok modeloval českou energetiku v roce 2030 bez uhlí a jeho studie ukazuje, že by to bylo možné pomocí rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů v kombinaci s posílením plynu a zvýšením energetické efektivity.
V příštích letech bude mít stát na transformaci energetiky a uhelných regionů k dispozici desítky až stovky miliard korun z Fondu obnovy, Fondu spravedlivé transformace a z Modernizačního fondu. Je tedy zásadní tyto peníze co nejúčelněji nasměrovat na trvale udržitelnou transformaci energetiky a tvorbu nových pracovních příležitostí.
Změny v teplárenství ale zřejmě nebudou ekologickým vítězstvím. Většina tepláren plánuje přejít z větší části na zemní plyn a z menší na biomasu či spalování odpadů. Z pohledu ochrany životního prostředí nejsou tyto náhrady ideální. Zvláště zemní plyn je stále zdrojem CO2 a výhledově zkomplikuje dosažení uhlíkové neutrality. V projektech Modernizačního fondu se jen minimální část týká inovativních alternativ k teplu z uhlí, jako jsou solární kolektory, sezónní ukládání tepla, velká tepelná čerpadla, rekuperace tepla či investice do energetických úspor.
Větší rozvoj obnovitelných zdrojů je pak omezen neschopností či neochotou vlády a poslanecké sněmovny schválit potřebný zákon zavádějící pravidla pro komunitní energetiku či aukce, které už dlouho používá mnoho zemí v EU. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie přitom obsahuje opatření, které jde úplně proti smyslu jejímu smyslu i proti představeným plánům energetických firem a které má zavést pro teplárny kompenzace za vysokou cenu emisní povolenky. Smysl by spíš dávalo ze státního rozpočtu podpořit rychlou transformaci a ne platit za další spalování uhlí.
Přesto, že těžbu a spalování uhlí ukončuje v současné chvíli trh, budou mít nová vláda a poslanecká sněmovna s energetikou ještě hodně práce, pokud budou chtít provést opravdovou energetickou revoluci, která bude efektivní, ekologická a sociálně citlivá.
Psáno pro Deník N.