Pandemie koronaviru zastihla environmentální neziskovou organizaci Greenpeace vcelku připravenou na výzvy, které s ní byly spojené. Práce z domova nebyla až takový problém, protože už před epidemií měli zaměstnanci a zaměstnankyně k dispozici výpočetní techniku, přístup k internetu, licence k videokonferencím a využívali home office, byť zdaleka ne v takové míře jako nyní. A i když mají někteří kolegové a kolegyně zkušenost s prací mimo koncelář na velmi neobvyklých či dokonce nehostinných místech, jako jsou rypadla v uhelných velkolomech či komíny a chladicí věže elektráren, dlouhodobý home office nikdo z nás nezažil a především pro ty, kteří mají malé děti, to je náročné. Ale práce v kanceláři pro nás nebyla z vlastního rozhodnutí možná. Provoz kanceláře jsme totiž omezili i nad rámec vládních nařízení. Už na začátku epidemie v minulém roce jsme stanovili počet lidí v kanceláři maximálně na 5 a vytvořili rezervační systém pro ty, kteří do kanceláře museli.
Největším problémem pro nás bylo, že jsme museli zásadně změnit všechny plány. Spousta našich naplánovaných aktivit počítala se setkáváním lidí, které po většinu minulého i letošního roku nebylo možné. Téměř všechny připravované či zvažované demonstrace, happeningy, přímé akce, infostánky, koncerty, promítání, festivaly, debaty či přednášky na školách jsme museli zrušit nebo přesunout do on-line prostoru. Někteří kolegové a kolegyně, jejichž náplň práce souvisela s organizací aktivit ve veřejném prostoru museli podstatně změnit způsob, jakým pracují, nebo dokonce svou pracovní pozici. Některé projekty jsme úplně zrušili, některé – jako například EKOvýzvu, během níž se tisíce lidí na jeden měsíc snaží žít více ekologicky – jsme posunuli na dobu, kdy se podařilo dostat epidemii pod kontrolu.
To ovšem neznamená, že bychom se během pandemie či během lockdownů nudili, právě naopak. Velké průmyslové podniky v nastálém zmatku a ve specifických podmínkách mimořádného stavu nezahálely a tlačily vládu k podpoře svého neekologického podnikání či ke spuštění kontroverzních projektů. V České republice se v minulém roce mluvilo především o masivních státních dotacích do provozu aerolinek Smartwings a dolů OKD. Zároveň vláda v mimořádném stavu začala mimořádně řešit i nově se objevivší plány na výstavbu desítek nových přehrad či narychlo podepisované smlouvy se společností ČEZ, které měly uspíšit stavbu nových jaderných bloků bez nutnosti standardního procesu schvalování a bez dostatečné společenské debaty. To vše jsme sledovali s obavami a rozhodli jsme se na to reagovat mediální a digitální kampaní.
Potřebujeme zdravou budoucnost
Zveřejnili jsme proto výzvu Zdravá budoucnost, která kromě vyloženě ekologických a pro nás typických témat, jako jsou například podpora hromadné dopravy, obnova lesů, podpora udržitelného zemědělství, opatření proti suchu či konec uhlí, obsahovala i důraz na společenské problémy, které je potřeba i s ohledem na ekonomické problémy v souvislosti s koronavirovou epidemií řešit – například exekuce, montovny, obchod s chudobou či modernizaci školství. Myslíme si totiž, že by obnova ekonomiky po několikerých lockdownech měla být ekologická a udržitelná a měla by hledat synergie a opatření, která budou účinně pomáhat i při řešení jiných společenských či ekologických problémů, kterým jsme čelili už před pandemií, například klimatické krize a nedostatku vody v krajině. Výzvu vládě nakonec podepsalo téměř 20 tisíc lidí.
Když to pak epidemiologické podmínky dovolily, uspořádali jsme v červnu satirický happening s názvem „Peníze lidem, korporacím zatleskáme“, který si dělal legraci z toho, že v té době se vyzdvihovala práce zdravotníků, ale místo toho, aby byli nějak smysluplně ohodnoceni, mluvilo se o kompenzacích pro velké firmy. Protest před Úřadem vlády ukazoval na absurditu takového přístupu a na to, že peníze na pomoc v koronavirové krizi by měly jít především lidem. Na závěr kampaně jsme v létě spustili i video, které oceňovalo lidi v první linii i solidaritu, která v té době pomohla čelit pandemii.
Průmysl bezohledně ohrožoval životy lidí
Kromě ekologických hrozeb jsme sledovali s neklidem i hrozby zdravotní a epidemiologické. Protože ne vždy se naše vláda či jiné autority snažily zabránit šíření viru tak, jak by měly. V létě 2020, když koronavirus v České republice téměř vymizel, se objevilo obrovské ohnisko v dolech OKD. Vedení společnosti však odmítalo provoz dostatečně omezit, později pak říkalo, že provoz omezilo, přestože do médií začaly prosakovat informace o tom, že to není pravda. Kvůli nečinnosti ostatních aktérů jsme se proto odhodlali k netradičnímu kroku a na vedení společnosti jsme podali trestní oznámení kvůli šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Jeho cílem nebylo “dostat vedení OKD do tepláků“, ale zvýšit tlak na firmu či na autority, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců a omezily provoz. Po tomto kroku nám začaly přicházet desítky reakcí od horníků a díky jejich svědectví jsme byli schopní rozšířit trestní oznámení i na krajskou hygienu. Firma nakonec doly zavřela a stát přišel s plánem na jejich dřívější uzavření. Trestní oznámení policie dodnes vyšetřuje.
Další zděšení přišlo, když se epidemie rozjela naplno znovu a viděli jsme, jak kapitáni českého průmyslu lobbovali za to, aby se neomezoval provoz velkých podniků, přestože bylo jasné, že v té době jde o jedny z nejvýraznějších ohnisek nákazy. Shodou okolností šlo o ty samé hráče, s nimiž máme dlouhodobé zkušenosti z našich kampaní a víme, že v minulosti vždy bojovali proti tomu, aby se velcí znečišťovatelé omezovali kvůli ekologii. Poslali jsme tedy otevřený dopis vládě, který na to upozorňoval, a podpořili jsme komunikačně experty, kteří tvrdili, že krátký lockdown všeho je lepší než polovičaté řešení. Zde ovšem vláda podlehla tlaku průmyslu.
Pusťte si přednášku Akademie Greenpeace
Jedním z projektů, který vznikl v on-line prostoru a který by se bez koronavirové krize neuskutečnil, je vzdělávací projekt Akademie Greenpeace. Jeho cílem je nabídnout široké veřejnosti poznatky a znalosti od nezávislých odbornic a odborníků z různých oborů. Od minulého roku se uskutečnily desítky přednášek, mezi nejzajímavějšími hosty byli klimatolog Radim Tolasz, agrolesník Aleš Erber, meteorolog Michal Žák, ekonomka Naďa Johanisová, sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková provádějící výzkum na Svalbardu, dlouholetý mluvčí pražských hasičů Martin Kavka, hydrolog Jindřich Duras či právnička Laura Otýpková. Díky zkušenostem z tohoto projektu jsme mohli minulý rok i hostit odbornou konferenci Říční krajina, která se mimo jiné zabývala problematikou otrávené Bečvy.
I spousta dalších našich projektů se pak šířila především v digitálním světě a prostřednictvím sociálních sítí a reflektovala novou realitu, v níž jsme museli omezit svůj pohyb venku. Pro zpříjemnění videokonferencí jsme například vybrali 25 fotografií, které si lidé mohou stáhnout a použít jako pozadí při svých hovorech. Lidé se tak mohli k hovorům připojovat z mořských hlubin, z Amazonského pralesa či z Amazonie. Na našich stránkách jsme zveřejňovali seriál Poučení z pandemie, který se zamýšlel nad věcmi, které jsme jako lidstvo během nezvyklé doby zjistili a které bychom si měli odnést jako poučení do příště. Například jakým způsobem se dá vybudovat odolnější společnost, jak omezovat zbytečný plastový odpad i během pandemie či jak koronavirus sám o sobě životnímu prostředí nepomůže a jak to musejí udělat lidé sami.
Protesty během pandemie
V létě minulého roku se situace na čas uklidnila, a tak jsme mohli uspořádat nějaké akce i “off-line”, tedy takové, při nichž se lidé potkávají. Společně s dalšími organizacemi a iniciativami jsme v Praze pořádali demonstraci Poslední kapka, která upozorňovala na nejhorší epizodu sucha za posledních 500 let, které do té doby Česká republika čelila, a na to, že je potřeba ozdravit českou krajinu.
V září, těsně před zhoršením epidemiologické situace, jsme ještě stihli spolupořádat plavbu na kajacích proti dolu Turów, demonstraci před největší českou uhelnou elektrárnou Počerady či protest na rypadle v uhelném dole Vršany, který požadoval konec doby uhelné. V prosinci jsme pak uspořádali akci za přijetí přísnějších klimatických cílů, než jsme se rozhodli na dlouhou dobu opět s akcemi odmlčet. Akce probíhaly za dodržení přísných hygienických opatření. Zdraví lidí je pro nás totiž na prvním místě.
Psáno pro časopis Marketing a komunikace.