Moře za hranicemi jurisdikce pobřežních států, jsou domovem obrovské řady vzácných mořský druhů. Tyto oblasti, označované také jako volná moře nebo mezinárodní vody, jsou skrytým a mnohdy neprobádaným klenotem divoké přírody. Přestože tyto vody pokrývají téměř polovinu zemského povrchu, stále neexistují žádná globální pravidla, která by je chránila. Toto bezvládí  vedlo k mnoha problémům, které ohrožují zdravích  světových  oceánů. 

Mezi všemi hrozbami, kterým oceány čelí, je průmyslový rybolov jednou z nejzávažnějších. Velké rybářské společnosti působí ve vodách mimo národní jurisdikci a v mnoha případech dostávají na svou destruktivní činnost ještě dotace od svých vlád. 

Protest Greenpeace proti lovu ryb v jihozápadním Atlantiku. (c) Greenpeace

V jihozápadním Atlantiku podél Patagonského šelfu migrují velryby jižní oblastí zvanou Blue hole (Modrá díra).  Z hlediska ochrany životního prostředí je to vysoce ceněná oblast, která má zvláštní význam pro ohrožené nebo vzácné druhy a jejich biologickou rozmanitost.

Jihozápadní Atlantik je bohužel také velmi oblíbeným místem flotil průmyslových rybářských společností. Každý rok sem přijíždí více než 400 rybářských plavidel na “svou” sklizeň. Tato plavidla využívají nedostatečné ochrany mezinárodních vod navazujících na argentinská moře, kde praktikují destruktivní a bezohledný rybolov. 

Některá plavidla lovící v této oblasti používají vlečné sítě pro lov při dně, nebo loví ryby pomocí dlouhých lovných sítí, což jsou ty úplně nejničivější rybolovné praktiky. 

Jaké jsou následky?

Lov ryb vlečnými sítěmi zničil mořské dno v jihozápadním Atlantiku. (c) Greenpeace

Mrtvé velryby, žraloci a želvy

Destruktivní techniky, které některé z těchto lodí používají, vedou k takzvanému „neselektivnímu rybolovu“ – chytají vše, co se v moři nachází, a nikoli jen druhy, které mají za cíl lovit. Vlečná síť pro lov při dně je metoda, při které jsou velké sítě hozeny do vody a taženy po mořském dně, kde s sebou vezme vše, co jim stojí v cestě – chovají se jako buldozer. Tímto způsobem chytají také živočichy, kteří v žádném případě nemají končit v rybářských sítích. 

Destruktivní rybolov může chytat i delfíny, žraloky, tuleně a ohrožené druhy, jakým je třeba albatros. V sítích končí i mnoho mladých “podměrečných”  jedinců, což má zásadní dopad na stabilitu místních i migrujících populací ryb a mořských savců. 

A co dělají tyto lodě s těmito zvířaty? Zbaví se zvířat tím, že je hodí zpět do vody – mrtvé nebo umírající.

Ryby, delfíni a velryby bez potravy

Průmyslové rybářské lodě doslova závodí s mořskými živočichy o potravu, kterou pro ně představují například olihně. Ty jsou klíčovým zdrojem potravy pro mnoho druhů, včetně vorvaňů, delfínů, kosatek a tuleňů sloních. Průmysloví rybáři dnes chytají obrovské množství olihní, takže mořští živočichové strádají.

Nezákonné a neregulované praktiky a otroctví

Rybářská plavidla chytající v oblasti Blue hole ryby nepodléhají prakticky žádné regulaci.  Situace připomíná Divoký západ, kde se místo kovbojů, desperádů a zlatokopů potulují především čínské, korejské, tchajwanské či španělské lodě. Absence pravidel, stále rostoucí poptávka po rybách a mořských plodech, rostoucí konkurence na moři a zároveň ubývající zdroje jsou cestou ke katastrofě. Zdokumentované jsou případy kdy rybářské lodě vypínají své satelitní systémy pro určení polohy a tajně vstupují i do argentinských vod.  

Záběry ze satelitu jasně ukazují, že mezinárodní rybářská flotila operuje na samé hranici argentinského území i na něm. (c) NOAA

Ilegální, neregulovaný a neohlášený rybolov  je velkým problémem všech světových oceánů, ale tato oblast je jím obzvláště proslulá. S ilegálním lovem se bohužel pojí i další odsouzeníhodná praktiky – otrocká práce posádek rybářských lodí, kteří jsou zneužívány svými vlastníky s minimální možností bránit svoje práva.

Ryby, které tyto lodě chytají, jsou zpracovány a zmraženy přímo na moři a následně proběhne překládka na jiné lodě, čímž se snaží celou operaci zlegalizovat a zamaskovat nelegální praktiky a skutečný původ úlovků. Posádky chytajících lodí kvůli tomu místo návratu do přístavu musí pokračovat v lovu, někdy dlouhé týdny či měsíce. Tím se nejen zvyšuje rybářský tlak, ale také tlak na posádky. O jejich bezpečnosti, o pracovních podmínkách a lidských právech nemluvě.

Tato loď slouží jako obrovská čerpací stanice, kam si rybářské lodě jezdí doplňovat pohonné hmoty, aby nemusely ukončit rybolov a vrátit se do přístavu. (c) Greenpeace

Jak to můžeme zastavit? 

Ještě letos máme příležitost spolu vytvářet dějiny. Alespoň co se ochrany oceánů a mořského práva týka.  Světoví lídři se sejdou na půdě OSN ke čtvrtému kolu jednání o Globální úmluvě na ochranu oceánů. Silná, funkční a vymahatelná úmluva smlouva navíc otevře dveře k vytvoření sítě mořských rezervací  – chráněných ploch v oceánech, kde bude zakázána lidská činnost s devastujícími dopady na moře, mořské dno a živočichy. Je to jedna z posledních šancí na zotavení oceánů a života v nich. Budeme úspěšní pouze pokud se spojíme v jeden hlas a budeme požadovat, aby vůdci chránili naše oceány.

Žádný obchod nemá takovou cenu, aby byl pro něj byl obětován ekosystém. Žádné průmyslové odvětví by nemělo ubližovat, nechat hladovět nebo zabíjet velryby, tuleně a další vzácné mořské živočichy. Světoví vůdci by neměli dopustit, aby se divoký oceánský život stal apokalyptickou pustinou.

Ještě jsi nepodepsal petici na ochranu oceánů? Můžeš to udělat teď! 

Zachraňme oceány!

Je čas vybudovat oceánské rezervace a dát naději našim oceánům a životu v nich.

Jdu do toho