Situaci v klimatické a energetické politice nedávno rozvířilo přelomové rozhodnutí německého nejvyššího soudu. Plán útlumu uhlí v Německu do roku 2038 schválený tamní Uhelnou komisí se už ocitl pod tvrdou palbou kritiky i pod tlakem tržních sil, ale nyní je rychlejší konec uhlí už zcela nevyhnutelný.
Soud rozhodl, že v německém zákoně o změně klimatu chybí podrobnosti o snížení emisí po roce 2030, což nespravedlivě přesouvá zátěž na budoucí generace. Překvapivě rychle vláda navrhla novou verzi klimatického zákona s posílenými cíli snížení emisí do roku 2030 o 65 % (oproti původním 55 %) a nový cíl 88 % k roku 2040. Také předčila mezinárodní partnery závazkem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045 (oproti původnímu termínu 2050). Kabinet nový zákon přijal 12. května a očekává se, že parlament ho schválí ještě před letními prázdninami.
Ambicióznější cíle zlepšují reputaci současné vlády v oblasti klimatické politiky, ještě nicméně bude třeba přidat konkrétní opatření, která tyto závazky promění v činy. Klimatický zákon určuje strukturu změn včetně závazných cílů snižování emisí pro jednotlivé sektory, zatímco opatření, která mají k těmto cílům vést, jsou definována v jiných předpisech. Většinu z nich bude schvalovat příští vláda po zářijových federálních volbách, vcelku jasnou představu si však budeme moci udělat už z volebních kampaní. Bude nezbytné, aby tato opatření vedla k ještě vyšším omezením emisí. Podle odborné analýzy Climate Action Tracker je nutné snížit emise do roku 2030 alespoň o 69 %, aby bylo možné dostát cílům Pařížské dohody a zabránit oteplení vyššímu než 1,5 °C.
Změna klimatického zákona znamená, že konec uhlí v Německu musí nevyhnutelně nastat do roku 2030. Návrh v současné podobě předpokládá, že k naplnění cílů pro rok 2030 bude třeba další snižování emisí zajistit zejména v energetice. Dosavadní termín konce uhlí v roce 2038 i plánovaný průběh phase-outu bude nezbytné v Německu zpřísnit. Zatím není jasné, zda se bude měnit zákon o konci uhlí nebo sehraje dostatečnou roli zdražení emisních povolenek na CO2 v systému EU ETS. Ukazuje se však, že Německo se může přidat ke svým mezinárodním partnerům na červnovém summitu G7 a podpořit rok 2030 jako termín konce uhlí pro země G7 a OECD.
Mezinárodní partneři očekávají, že se Německo stane v klimatické politice výraznějším tahounem. Kancléřka Angela Merkel v dubnu na Bidenově klimatickém summitu uvedla, že Německo bere na vědomí výzvu generálního tajemníka OSN Guterrese k odklonu od uhlí do roku 2030. Na summitu G7 bude mít příležitost potvrdit, že Německo s tímto cílem počítá. Tento krok už sice měl přijít dávno, ale přece jen by umožnil současné vládě, aby své funkční období před federálními volbami uzavřela s lepší reputací ohledně klimatického úsilí.
Rychlejší konec uhlí má silnou domácí podporu. Nové klimatické cíle EU pro rok 2030 prakticky znamenají, že v tomto období už musí spalování téměř veškerého evropského uhlí skončit. Plánované změny v systému emisních povolenek pravděpodobně vytlačí uhlí z trhu, protože v roce 2030 může cena dosáhnout 130 eur za tunu CO2. To vede současnou vládu k prohlášení, že odklon od uhlí může pravděpodobně nastat dříve. Strana zelených, která předstihla vládnoucí lidovce a aktuálně v průzkumech vede, prosazuje konec uhlí do roku 2030. Bývalí členové a členky uhelné komise, která návrh phase-outu připravovala, zveřejnili prohlášení, v němž požadují dřívější konec uhlí v souladu s výrokem soudu.
Negativní bilance jak u starých hnědouhelných elektráren, tak černouhelných zařízení v Německu představuje také ekonomický argument pro utlumení tohoto oboru. Mohlo by dojít i na požadavek, aby vláda zredukovala kompenzační balíček pro provozovatele hnědouhelných podniků, který byl stanoven ve výši 4,35 miliard eur. Evropská hodnocení zahájila zevrubné hodnocení, jestli jsou vzhledem ke chmurným hospodářským vyhlídkám těchto podniků tyto kompenzace přiměřené. Nastává ideální chvíle k tomu, aby německá vláda urychlila odstup od uhlí a zajistila výhodnější využití prostředků. Struktura i nástroje financování, které podpoří uhelné regiony v transformaci, už jsou připravené – a mohou fungovat i v případě, že phase-out přijde dřív.
Ve Spojených státech amerických usiluje prezident Joe Biden o výrobu elektřiny bez uhlíkových emisí do roku 2035, což bude podle studií znamenat útlum uhlí do roku 2030. S revidovaným klimatickým a energetickým balíčkem „Fit for 55“ (tedy snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 % oproti stavu v roce 1990) se třicátá léta s čistou energetikou stávají novým standardem na obou stranách Atlantiku. Německo by se tedy ve vlastním zájmu mělo snažit o co nejrychlejší směřování k čisté elektřině a uzavření uhelných zdrojů. Jako někdejší průkopník Energiewende se Německo stalo zemí, která dokáže dobře využít obnovitelné zdroje a poskytnout je levně a dostupně všem. Jaký by mělo smysl z těchto výhod nevytěžit maximum a posun ke 100% obnovitelné energetice brzdit? Pokud se chce Německo vrátit na správnou cestu, je konec uhlí před rokem 2030 zcela zásadním krokem.
Rebekka Popp působí jako politická expertka v berlínské pobočce E3G. Zaměřuje se na spravedlivou transformace ke klimatické neutralitě EU a na Evropskou zelenou dohodu.