Uhelná firma PGE provozující velký hnědouhelný důl Turów na česko-německo-polských hranicích dlouhé roky společně s polskými úřady ignorovala Českou republiku, její občany a námitky vůči pokračování těžby, která prokazatelně odvádí vodu z území Liberecka. Probrala se k aktivitě až v okamžiku, kdy česká vláda po dlouhých měsících, kdy narážela jen na aroganci moci a neschopnost dialogu, podala proti Polsku žalobu k Soudnímu dvoru EU. Žaloba se domáhá zastavení současné těžby, která je nejen podle nás, ale i podle české vlády a Evropské komise ilegální. Když se uhelné firmě PGE v minulých nepodařilo do českých médií dostat své argumenty obhajující v českém prostředí neobhajitelnou těžbu, tak si alespoň koupila reklamu, která má za cíl přesvědčit Čechy o nutnosti další těžby a minimálně v Praze si k ní nakoupila i billboardy. Pohodlně se usaďte, dnes to bude stát za to. Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu Rozkrýváme greenwashing.
Argumentace PGE je z českého pohledu poměrně bizarní a snaží se cílit především na evropský rozměr celého mezinárodního konfliktu. Je proto potřeba si na začátek alespoň v krátkosti ujasnit či připomenout základní termíny, které jsou na úrovni EU velmi diskutovány, ale v českém prostředí mohou být nejasné či nedostatečně známé. Prvním takovým termínem je Zelená dohoda pro Evropskou unii. Jedná se o prorůstovou strategii, která má za cíl transformovat EU směrem k férovější, konkurenceschopnější a více prosperující ekonomice. Základním faktorem celoevropských plánů je dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050, tedy zásadního předpokladu pro splnění klimatických cílů Pařížské dohody a zastavení globálního oteplení na 1,5 °C. Základním předpokladem dosažení cílů v oblasti klimatu je pak podle Zelené dohody dekarbonizace energetického systému. Kromě toho ovšem Zelená dohoda pro EU řeší i zemědělství, lesnictví, dopravu, kvalitu výrobků, rozvoj měst, dovoz výrobků ze zahraničí a spoustu dalších věcí.
Druhým důležitým termínem, o kterém je v české populaci jen mizivé povědomí, je just transition, tedy spravedlivá transformace. Podle průzkumu, který pro Greenpeace udělala agentura Kantar, jen 3 % lidí v ČR vědí, co je spravedlivá transformace. Tento koncept vznikl v 90. letech 20. století ve Spojených státech amerických a přišly s ním odbory energetických firem, které přiznaly, že je třeba utlumovat fosilní průmysl devastující životní prostředí a klima, ale zároveň je nutné pomáhat pracovníkům, kteří přijdou v souvislosti s útlumem fosilního průmyslu o práci, a regionům, které jsou na fosilních firmách závislé. Tuto vizi přijala i ekologická hnutí včetně Greenpeace a různé světové instituce a státy, včetně České republiky a Evropské unie. Základním předpokladem spravedlivé transformace je participace, tedy zapojení lidí, především veřejnosti v dotčených regionech a zaměstnanců a zaměstnankyň dotčených firem. Na spravedlivou transformaci vyčlenila Evropská unie pro české uhelné regiony – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj – přes čtyři desítky miliard korun. Polsko si má přijít v přepočtu dokonce na 90 miliard korun na transformaci svých uhelných regionů.
Polský energetický gigant PGE, který kromě komplexu uhelného dolu a elektrárny v Turówě provozuje řadu dalších dolů a elektráren, tvrdí, že ke správnému provedení Zelené dohody pro EU je potřebné “zaujmout odpovědný přístup k transformaci energetiky” a přihlížet “k možnému tempu uvádění spravedlivé transformace do života”. A že česká žaloba na Polsko nadřazuje národní (rozuměj české) zájmy nad společnou vizi Zelené dohody pro Evropu a maří “úsilí, jaké Polsko vyvíjí k přesvědčení společnosti, aby Zelenou dohodu přijala a aktivně se podílela na její realizaci”. Implicitně tak naznačuje, že je pro dobro Zelené dohody potřebné, aby důl Turów zůstal v provozu i nadále a aby česká strana od svých snah na jeho omezení ustoupila.
Firma PGE ovšem chce těžit v dole Turów až do roku 2044 a na tento rok také získala od úřadů povolení. Výmluvné je, že webové stránky, které firma používá ke své kampani, se jmenují Turów2044.pl. Myšlenka, že masivní těžba uhlí do roku 2044 v Turówě by mohla být v souladu se Zelenou dohodou, jejímž hlavním hlediskem má být snižování emisí skleníkových plynů a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, je sama o sobě nesmyslná. Tak dlouhá těžba uhlí není v souladu ani s doporučeními expertů na klima, ani s plány EU na spravedlivou transformaci uhelných regionů. Evropská komise již potvrdila, že místní region nedostane peníze z Fondu spravedlivé transformace, pokud zde k útlumu uhlí nedojde do roku 2030. Plány na těžbu do roku 2044 by tak v přímém rozporu se současnou komunikací PGE nejen nijak nepomohly spravedlivé transformaci regionu kolem města Bogatynie, ale naopak by podpoře EU pro spravedlivou transformaci regionu úplně zabránily.
Zatímco základní linka narativu PGE se nese ve velmi obecném duchu a spoléhá na to, že každá polemika s ním bude do určité míry probíhat ve spekulativní rovině, podpůrné argumenty pro další provoz dolu jsou již vyloženě lživé či manipulativní a jdou snadno vyvrátit.
80 tisíc lidí navázaných na práci v dole? To sotva
PGE tvrdí, že zavření dolu “ohrožuje existenci až 80 tisíc Poláků, kteří přijdou o prostředky na živobytí”. PGE se tak snaží využít jednoho z mála pozitivních aspektů svého podnikání, a to že je významným zaměstnavatelem v regionu. Všimněte si ale, že nemluví o tom, kolik lidí přijde o práci, ale kolik lidí přijde o prostředky na živobytí. V současné době pracuje v dole 2329 a v sousední elektrárně 1207 lidí. Zároveň je dobré vědět, že ve městě Bogatynia a v jeho okolí, které sousedí s dolem, žije zhruba 23 tisíc a v celém širším regionu polského Zgorzelce pak 89 tisíc lidí. Zavření dolu by tak podle PGE “ohrozilo živobytí” několikanásobného počtu lidí, než jaké vůbec žije v blízkosti dolu, a téměř stejného počtu lidí, jaký žije v celém regionu. Jak firma PGE došla k tak vysokému číslu, samozřejmě není jasné. Počet lidí zaměstnaných v komplexu Turów se přitom kontinuálně snižuje. V posledních 23 letech poklesla zaměstnanost v dole o 62 procent a v elektrárně jen za posledních 6 let o 22 procent.
Navíc případné uzavření dolu soudním rozhodnutím automaticky neznamená, že tisíce lidí v dolu a elektrárně přijdou o práci. Elektrárna může provizorně a dočasně získávat uhlí odjinud. A i pracovní pozice v dole po rozhodnutí nikam nezmizí. Máme ostatně už jeden precedent dočasného uzavření dolu z nedávné doby z Německa. Uhelný důl Jänschwalde v Braniborsku, který krmí uhlím elektrárnu o instalovaném výkonu 2,3 GW, byl soudem uzavřen v září 2019 a do provozu se vrátil v únoru 2020. Pokud by Poláci měli přijít o prostředky na živobytí, musela by PGE aktivně jejich mzdy krátit, případně propouštět. Své zaměstnance a zaměstnankyně by tak trestala za svou vlastní chybu, že nebyla schopná zajistit pokračování těžby v souladu se zákonem.
Naopak v případě, že by uhelná firma nebránila spravedlivé transformaci regionu a místo toho podporovala rozvoj obnovitelných zdrojů, mohlo by v regionu podle nedávné studie vzniknout až 7830 nových pracovních míst.
Vzhledem k velmi benevolentnímu přístupu PGE k číslům vyjadřujícím, kolik lidí je ohroženo případným uzavřením dolu, pak asi nepřekvapí, že firma používá špatná čísla i v případě množství vyrobené elektřiny a domácností, které na Turówu údajně závisí. Elektrárna Turów v současnosti nevyrábí 7 % veškeré polské elektřiny, v roce 2019 i 2020 to byla jen 3 procenta.