Další prodloužení těžby na dole Turów je nepřijatelné. Podepiš petici za podání žaloby na Polsko

Spor o těžbu v polském dole Turów je sporem ekologických aktivistů a místních lidí, kterých se bezprostředně týká, s polskou státní energetickou společností PGE a polskými úřady. Ti na úkor lidí nejen z Polska, ale také z Česka a Německa těží uhlí pro nedalekou hnědouhelnou elektrárnu. Místní nakonec našli spojence kromě aktivistů i v regionálních politicích Libereckého kraje, a postupně se tak stala rozšiřující se těžba problémem, který zajímá i představitele českého státu ve vyšších patrech politiky. Dnes je díky intervenci českého státu také problémem evropským. Proč se tak stalo?

V dole Turów se těží hnědé uhlí, které se spaluje ve stejnojmenné elektrárně v těsné blízkosti dolu. Současný důl však bude brzy vytěžen, ale jeho vlastník, společnost PGE, by chtěla v těžbě pokračovat. Bohužel již historická těžba měla fatální důsledky nejen na životní prostředí, ale také kvalitu života lidí žijících v okolí dolu. Nejbližší české obce ve Frýdlantském výběžku se potýkaly již několik let s nedostatkem podzemní vody, vysychaly jim studny i potoky, a často se tak v jeden den nemohla vysprchovat celá rodina, nebo se rodiny musely rozhodovat mezi mytím nádobí a osobní hygienou. Pokud by se těžba rozšiřovala a zahlubovala, hrozí podle odborných analýz další odtékání spodních vod do dolu a její katastrofální ztráta pro lidské potřeby včetně zemědělství a průmyslu i v celé krajině.

Důl krade vodu, hrozí i sesuv půdy

Podle studie kterou si zadal Liberecký kraj a vodárenské společnosti, budou činit škody na vodních zdrojích, způsobených těžbou na dole Turów, až 1,5 miliardy korun. Kromě škod v Česku však důl ohrožuje i pohraniční oblasti v Německu. Podle analýzy německého geologa Ralfa Kruppa hrozí jak v Sasku, tak v Liberecku další prudký pokles hladiny spodní vody, která by se mohla během dalších 24 let snížit až o 20 metrů. Podle Kruppa je totiž jen otázkou času, kdy začne docházet také k poklesu okolního terénu. A to velmi podstatně. Části německého města Žitava například hrozí pokles až o metr. 

Obavy z toho, že bude mít těžba na dole Turów kromě úbytku spodní vody vliv i na sesouvání půdy, má i Liberecký kraj. Ten minulý týden pověřil firmu DIAMO, aby v okolí Uhelné u Hrádku nad Nisou instalovala 65 monitorovacích sond, které mají pokles půdy sledovat. Celá síť těchto bodů bude tvořit 4 kilometry. Monitorovací vrty pomohou konkretizovat škody, které na českém území těžba na dole Turów způsobuje, jde však o další prostředky, které platí český daňový poplatník, na úkor podnikání polské státní PGE. Již dříve byly vytvořeny vrty na sledování poklesu spodní vody.

Uhlí, které se v dole Turów těží a které se spaluje v nedaleké hnědouhelné elektrárně, je pochopitelně problém i z hlediska klimatu. Elektrárna je největším znečišťovatelem v libereckém regionu, vypouští až pětinu veškerých emisí a kromě skleníkového plynu CO2 vypouští také další nebezpečné látky, jako je benzen, kadmium, tuhé látky či oxid dusíku.

Jde o evropský problém tří států

Na konci září 2020 podala po tlaku Libereckého kraje , místních lidí a Greenpeace ČR česká vláda k Evropské komisi oficiální podnět proti Polsku. Polsko podle něj porušilo při povolování další těžby hned několik evropských směrnic, a pošlapává tak práva českých občanů. Oficiální podnět je prvním krokem k podání žaloby u Soudního dvora Evropské unie. Žalobu bude možné podat po uplynutí zhruba čtyř měsíců od podání podnětu. Greenpeace ČR doufá, že vláda žalobu podá, neboť je nutné požadovat spravedlnost pro místní lidi ohrožené těžbou.

Chování firmy PGE a s ní spřátelených polských státních orgánů však začalo vadit i polské justici. Vojvodský správní soud ve Varšavě zrušil na konci října 2020 rozhodnutí polského Ministerstva klimatu o vyloučení Greenpeace ČR z řízení o povolení další těžby v polském dole Turów, které bylo těžební firmě PGE vydáno na 6 let. Verdikt tak potvrdil tvrzení Greenpeace ČR, že mu byla upřena účast v řízení nezákonně a že byla porušena práva veřejnosti na přístup k informacím o životním prostředí. Greenpeace považuje celé řízení o povolení těžby na 6 let za nezákonné, protože odporuje evropské legislativě. Úředníci totiž neumožnili zapojení veřejnosti, ani neprovedli posouzení vlivů tohoto projektu na životní prostředí.

Uhlí je balvan na noze polského státu i PGE

Polsko je ve složité situaci. Je to země, která je v celé Evropě nejvíc závislá na uhlí, v jeho energetickém mixu vyrábějí uhelné elektrárny až 80 procent energie. Podle nejnovější verze polské energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Ukončit těžbu a spalování uhlí chce až v roce 2049 a to i za cenu toho, že bude muset uhelný průmysl dotovat z veřejných peněz. Tato strategie je v Evropě (snad s výjimkou Bulharska) ojedinělá a velmi krátkozraká, protože Polsko může svůj uhelný průmysl začít transformovat okamžitě a využít k tomu štědré dotace Evropské unie. 

O tom, že přechod na udržitelnou energetiku není žádné sci-fi, ale ekonomickými čísly podložená realita, svědčí i analýza Mezinárodního měnového fondu, podle níž „lze cíle snížit do roku 2050 v každé zemi čisté emise uhlíku na nulu dosáhnout prostřednictvím komplexního strategického balíčku, který je příznivý pro růst (zejména v krátkodobém horizontu)“. Žádný kompromis mezi dekarbonizací a ekonomickou prosperitou obyvatel tedy podle této organizace není nutný.

To, že jsou uhelné doly a elektrárny balvanem na noze, si dobře uvědomuje i sama PGE. Do konce roku 2021 se hodlá rozdělit a oddělit tak svoje uhelné aktivity od ostatních. Za tímto krokem je však nutné vidět hlavně vypočítavost. Evropské banky a pojišťovny totiž začínají masivně odmítat úvěrovat a pojišťovat doly a uhelné elektrárny, protože cena energie získané z uhlí začíná být na energetických burzách dražší než cena energie získaná z obnovitelných zdrojů. PGE se tak hodí zbavit se problematických uhelných podniků bohužel včetně lidí v nich zaměstnaných.

Přesně z těchto důvodů je důl Turów problémem celé Evropy. Řešením problému je pak podle Greenpeace ČR těžbu v něm nerozšiřovat, ale naopak zahájit kroky k jeho co nejrychlejšímu uzavření a ke spravedlivé transformaci pracovních míst jeho zaměstnanců do udržitelných projektů. A využít při tom peníze z Unie

I přes zmíněná fakta dnes PGE dál tlačí na prodloužení těžby a rozšíření dolu. Podle našich informací požádala polská státní společnost PGE o prodloužení povolení k těžbě na dole Turów do roku 2044. Stalo se tak přitom tajně, bez informovaní veřejnosti nebo české strany už v listopadu minulého roku.Zrovna v době kdy probíhala jednání české a polské vlády, s cílem nalezení řešení oficiálního českého podnětu  Evropské komisi, který je předstupeň k žalobě na Polsko kvůli Turówu.

V reakci na toto neslušné jednání jsme jako Greenpeace ČR ve spolupráci se Sousedským spolkem Uhelná zahájili petici, požadující urychlené podání mezinárodní žaloby na Polsko, která umožní Soudnímu dvoru EU vydat předběžné opatření a bezodkladně tak zastavit těžbu v dole Turów.