Věřili byste, že i naši lektoři občas něco neví? Vybrali jsme pět nejzáludnějších otázek, které kdy na workshopech Greenpeace dostali a odpovědi na ně najdete v článku níž. Určitě to ale nejsou všechny záludné otázky, které kdy někoho v souvislosti s Greenpeace napadly. Napadá vás zrovna nějaká? Tak sem s ní, rádi na ni odpovíme třeba v komentářích pod článkem nebo na našem Facebooku.

Greenpeace volunteers head from Sydney’s Botany Bay up the Cooks River to pick up rubbish. The initiative is driven by the Sydney Greenpeace Local Group and takes place on the first Sunday of each month at various locations around Sydney. Most of the rubbish collected consisted of plastic bags, plastic beverage containers and other plastics.

Kolik je možné získat ročně energie ze Slunce? Utáhla by solární energie sama spotřebu Země?
Množství sluneční energie dopadající na zem převyšuje asi 15 000krát současnou celosvětovou spotřebu, takže teoreticky by sluneční energie potřeby lidské společnosti utáhla. Pro představu a čistě teoreticky by plocha 55 km² na Sahaře, vybavená solárními panely, energeticky zajistila Německo. Realita je samozřejmě složitější, protože bychom tuto energii museli nějak přepravit a skladovat. Navíc přenosová energetická soustava má nějaké parametry a vyžaduje stabilní napětí, a pouze na energii ze Slunce tak jet nemůže, je potřeba mít zajištěný mix různých zdrojů. Ale pokud jde o výkon, ten má Slunce určitě největší ze všech zdrojů.

Jak fungují kompostovací záchody? Smrdí? Lze je použít ve velkém ve městě?
Kompostovací nebo taky separační toalety jsou už dnes běžně prodávané velkými firmami. Skutečně nesmrdí a fungují tak, že ukládají zvlášť pevný a tekutý odpad. Ke své funkci nepotřebují vodu (šetří tak až třetinovou spotřebu domácnosti) a jediný problém vzniká co se separovaným odpadem, který je třeba vynést. Ideální je asi spíš na chatu v nějaké oblasti, kde nejsou odpady a kde je využití pro kompost, ale třeba ve Skandinávii je celkem běžný i v městských oblastech, kde se sbírá kompost komunitně.

Co si Greenpeace myslí o nápadu vystřelovat odpadky do Slunce?
Projekt elektromagnetického děla, který by vystřeloval odpad ke Slunci skutečně jako teorie existuje, ale jde o radioaktivní odpad. Jde o jeden návrhů jak řešit problémy s odpadem z francouzských jaderných elektráren. Francouzský energetický systém vytvoří ročně několik tun tohoto odpadu. My si myslíme, že levnější bude zamyslet se nad budoucností bez jaderných elektráren, tím pádem zmizí potřeba vystřelovat odpad z nich do Slunce. Vzhledem k provozním nákladům na jedno vystřelení to zcela jistě nevyřeší ani obecně problém s odpadky a proto je lepší snižovat osobní spotřebu a zároveň tlačit na systémové změny, které budou zohledňovat stopu, jakou obalový průmysl nechává na životním prostředí.

Někde jsem četl, že existují živočichové, kteří požírají plast. Víte o něm něco a může pomoct vyřešit otázku plastového odpadu?
V roce 2017 byl v populárně vědeckých médiích skutečně popsán případ housenky motýlka zavíječe voskového, která žije ve včelím úlu a požírá plast. Přišel na to jeden včelař, když viděl, že mu prožírají igelitové sáčky v úlu. Později to prověřili výzkumníci a zjistili, že 100 těchto housenek, sežere za 12 hodin asi 90 miligramů plastu. Když to rozpočítáme na jednu housenku a den, vyjde to asi na 2 miligramy denně. Plastového odpadu ale bohužel na zemi vznikají stovky tisíc tun. Už z tohohohle matematického pohledu je jasné, že řešení situace to být nemůže. Navíc umělé rozmnožování jakéhokoli druhu by mohlo nadělat v ekosystému víc škody než užitku. V posledních letech se podařilo také objevit bakterie, které plast rozkládají, ale jejich praktické využití je zatím stále nedostupné. Řešení problému plastových obalů musíme zatím hledat jinde, a to v zastavení obrovské produkce plastu a nastavení fungujícího systému jeho recyklace.

Je lepší jednorázový pytlík plastový nebo papírovy?
Žádný jednorázový pytlík není dobrý. Papír se sice rozkládá mnohem lépe než plast, ale jeho výroba je energeticky náročnější a spotřeba papíru ohrožuje naše lesy či pralesy. Papírový pytlík by tak byl jednoznačně lepší pouze pokud by se změnil způsob jeho výroby. A podle některých studiích se na velkých skládkách dokonce díky nedostatku vody a vzduchu papír rozkládá stejně pomalu jako plast. Z ekologického hlediska vychází nejlépe tašky z recyklovaného polyesteru a z bavlny. Ale asi to nejdůležitější je uvědomit si, že jakýkoli jednorázový pytlík je ve většině případů nesmysl, protože se dá použít víckrát a svou ekologickou stopu tak výrazně snížit.