Stalo se skoro tradicí, že v prosinci se dělají klíčová rozhodnutí o ochraně klimatu. V prosinci 2015 dala naději celému světu Pařížská klimatická dohoda. Loni jsme slavili, když premiér Babiš otočil a podpořil klimatickou neutralitu EU do roku 2050. Letos je na pořadu rozhodnutí stejně důležité, nebo dokonce ještě důležitější – klimatické cíle EU do roku 2030.
A proč je to tak důležité? Vědci a klimatologové z celého světa ve Zvláštní zprávě IPCC o 1,5° C jasně hovoří o tom, že následujících deset let bude kritických v ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Když emise razantně nesnížíme, dojde k nezvratným změnám a ztratíme naději zastavit globální oteplení okolo 1,5 °C a nevyhneme se těm nejkatastrofičtějším dopadům změn klimatu.
A o kolik, že by se ty emise měly snížit? Podle zprávy UNEP o snižování emisí “Emissions Gap Report 2019” bude udržení oteplení na relativně bezpečné úrovní vyžadovat meziroční snižování emisí do roku 2030 o více než 7,6 %. Uplatnění tohoto opatření, se zřetelem na možnosti a historickou odpovědnost EU, znamená snížení emisí skleníkových nejméně o 65 % do roku 2030. To je hodnota, kterou dlouhodobě prosazují jak nevládání organizace, tak řada vědců a klimatologů. Bohužel žádná z institucí EU takto ambiciózní cíl nenavrhuje. Evropská komise přišla s návrhem snížení emisí o 55 %, ale hovoří o “net” – čistých emisích, tedy včetně započtení tzv. propadů, tedy toho, kolik uhlíku zachytí lesy, mokřady a další cenné ekosystémy.
Jde tak trochu o zelené PR či spíše účetní trik, který zavání švindlem – navrhujeme snižovat emise o 55 %, ale ve skutečnosti se sníží jen o něco málo přes 50 %. Evropský parlament byl o poznání ambicióznější a odsouhlasil si snížení o 60 % “gross” – tedy bez započtení propadů. Zásadní slovo bude mít Evropská rada, tedy lídři unijních států. I tady se ovšem zatím, alespoň podle uniklých dokumentů, nechystá žádná velká paráda. Debata mezi státníky se zploštila na to, zda bez výhrad podpořit cíl navržený Komisí či zda několik málo progresivních států přesvědčí zbytek, aby redukční cíl byl oproštěn od výše zmíněných účetních triků. Ale ještě není rozhodnuto a je čas s tím něco udělat.
Projde na Evropské radě účetní švindl, nebo budou prosazeny reálné kroky ochrany klimatu?
Je to i příležitost pro premiéra Babiše, aby napravil naši “klimatickou” reputaci a přidal se ke státům, které to myslí s ochranou klimatu vážně. Před časem premiér přestal blokovat jakékoliv navýšení cíle a česká kůrovcová kalamita paradoxně nenahrává propadům uhlíku. Česko tak může vystoupit z klimatické temnoty středo- a východoevropských státu Unie, které poslední dekádu torpédují klimatickou politiku při každé příležitosti. Situace je o to závažnější, že Polsko a Maďarsko doslova vydírají ostatní státy a hrozí vetem.
“Best in Covid” nám moc nevyšlo, ale premiér má obrovskou šanci na reparát a můžeme být – i díky pasivitě ostatních států, v něčem nejlepší. A zasloužit se o to můžete i vy. Připojte se k online výzvě #SpoluProKlima, aby naši politici začali makat na ochraně klimatu. Znamená to odmítnout účetní triky a podporovat skutečné snížení emisí – ideálně o 65 %.
Napište premiérovi České republiky, aby se zachoval jako pravý státník a prosadil na jednání Evropské rady snížení emisí EU do roku 2030 o 65 %, stejně jak doporučuje věda!