Víte, co mají společného všechna skutečná vítězství za jakoukoliv společenskou změnu? Ať už šlo o ochranu přírody, lidských práv nebo svobody, klíčem byla spolupráce. Podařilo se tak například zachránit mnoho druhů kytovců před vyhynutím, přesvědčit stovky firem, aby se nepodílely na devastaci deštných pralesů nebo zastavit lom ČSA, a ochránit tak město Horní Jiřetín před zničením. Nic z toho by se nestalo, kdyby se nespojili různí aktéři – od lidí v první linii, neziskových organizací, expertů a akademiků, až po aktivní občany a dobrovolníky.
Stejně tak, jako neexistuje jediný člověk, který by byl sám schopen zachránit svět, neexistuje ani taková organizace. Proto je pro nás velkou prioritou spolupráce a podpora všech dalších skupin a organizací, se kterými sdílíme společný cíl a se kterými plánujeme strategii, koordinujeme vzájemný postup, pořádáme společné akce, podporujeme vzájemně svoje požadavky a sdílíme svoje znalosti, zkušenosti a materiál. A jak tahle spolupráce probíhala letos?
Změna klimatu není pouze environmentální problém, ale především sociální. Častější a intenzivnější sucho, záplavy, bouře a další extrémní počasí, které měnící se klima vyvolává, ohrožují už dnes domovy, obživu i životy milionů lidí po celém světě, včetně České republiky. Greenpeace proto čím dál více spolupracuje s těmi, na které změna klimatu dopadá, mezi nimiž jsou například farmáři, lesníci nebo hasiči. Příkladem byla červnová demonstrace s názvem Poslední kapka – společně za zdravou krajinu. Ve spolupráci s 26 dalšími subjekty jsme uspořádali pochod z Malostranského náměstí před Ministerstvo zemědělství, abychom upozornili na to, že vláda České republiky se dostatečně nestará o ozdravení české krajiny a řešení klimatické krize. Kromě zemědělců a klimatických aktivistů a aktivistek se do ní zapojili také například lidé ze sdružení Za vodu pro lidi z Uherského Ostrohu nebo Nadace pro půdu.
Stále více spolupracujeme také s organizacemi, které nemají jako své primární zaměření ochranu přírody, ale například ochranu lidských práv, zdraví, vzdělávání či kulturu. Chceme společně tvořit společnost, která stojí na principech demokracie, svobody a úcty, protože jedině v takové společnosti lze životní prostředí účinně chránit a jedině taková společnost je zároveň nejlepší prevencí nejen proti ničení přírody, ale i proti útlaku lidí, kteří jsou dnes znevýhodňováni a diskriminováni. Proto jsme letos například společně s českou pobočkou Amnesty International uspořádali veřejnou debatu o amerických antirasistických protestech hnutí Black Lives Matter.
Podnikání a hamižnost některých korporací, především těžebních a energetických firem ve fosilním průmyslu, má dopad také na obyvatele žijící v bezprostředním okolí jejich podnikání. Proto se stavíme na stranu lidí, kteří zde žijí, sdílíme naše zkušenosti ve vedení kampaní, radíme s přípravou různých akcí, s organizováním petic nebo jednáním s politiky a pomáháme občanům tak, aby i jejich hlas byl slyšet.
Například již druhým rokem intenzivně spolupracujeme s místními obyvateli na Frýdlantsku a Hrádecku v Libereckém kraji, kteří se brání rozšiřování polského uhelného lomu Turów. Společně se nám podařilo udělat z tohoto problému nepřehlédnutelnou kauzu nejen celostátního, ale celoevropského významu. Hned měsíc poté, co jsme na konci srpna společně s odpůrci dolu z Polska a Německa, kterých se tento problém také přímo dotýká, podala vláda ČR oficiální stížnost na postup Polska k Evropské komisi, a postavila se tak za tisíce místních, kteří mohou přijít o vodu ve studnách i v krajině.
Nevzdávají se ani lidé na Pardubicku, kteří v zájmu čistého ovzduší a spravedlivého přístupu ke znečišťovatelům požadují, aby byly dodržovány emisní limity pro znečištění ovzduší nebezpečnými a toxickými látkami a aby nikdo nedostával výjimky. Poté, co loni Ministerstvo životního prostředí zamítlo provozovatelům uhelné elektrárny Chvaletice kontroverzní výjimku z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, rozhodl olomoucký krajský úřad o jejím opětovném udělení. Společně s právníky a právničkami z organizace Frank Bold pomáháme místním odvolat se a vyjádřit nesouhlas s benevolentním přístupem úřadů ke znečišťovatelům.
Mnoho let jsme usilovali o zastavení konkrétních uhelných lomů a odstavení konkrétních uhelných elektráren. Avšak poté, co se minulý rok vzedmula u nás i celosvětově obrovská vlna občanských protestů za ochranu klimatu a vzniklo studentské hnutí Fridays for Future, ustanovila vláda tzv. Uhelnou komisi, která má určit datum a plán na konec uhlí v České republice. Svět se zásadně změnil a o tom, že uhlí končí, už nepochybují ani samotní uhlobaroni. Pozvánku do Uhelné komise jsme přijali společně se Zeleným kruhem, který zastupuje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, a proti přesile více či méně prouhelných členů komise zde vytrvale požadujeme konec uhelných elektráren v roce 2030. Naše šance na úspěch by ale byly mizivé nebýt aktivit a expertního zapojení dalších organizací, které buď působí přímo jako odborníci v pracovních skupinách Uhelné komise, nebo jsou součástí širokého klimatického hnutí požadujícího rychlý odklon od uhlí. Kromě již zmíněného hnutí Fridays for Future jsou to například Univerzity za klima, Limity jsme my, Extinction Rebellion, Centrum pro dopravu a energetiku nebo právníci z Frank Bold.
Vyvrcholení našeho společného úsilí byla demonstrace a pochod s názvem Za budoucnost bez uhlí, která se uskutečnila na začátku září před největší uhelnou elektrárnou u nás – Počerady. Spolu s dalšími třinácti organizacemi, mezi nimiž byli i místní spojenci z litvínovského spolku Kořeny nebo odpůrci těžby uhlí ze Sokolovské besedy, jsme uspořádali shromáždění, na které dorazily stovky lidí.
Je toho ale mnohem víc. V otázkách ochrany klimatu na evropské i národní úrovni spolupracujeme v rámci uskupení Klimatická koalice a také se zájmem sledujeme a podporujeme spolek Klimatická žaloba tvořený lidmi, kteří se rozhodli podat žalobu na stát, protože ani zdaleka neřeší ochranu klimatu dostatečně.
Do našeho projektu Ekovýzva, jehož smyslem je dát lidem příležitost vyzkoušet si různé formy ekologického chování, jako jsou například používání bezemisní dopravy, šetrné stravování nebo omezení odpadu, jsme přizvali naše kolegy a kolegyně z AutoMatu, České veganské společnosti, Bez obalu, Ekodomova, Ekumenické akademie, Zachraň jídlo, Zajímej se, Fashion revolution a samozřejmě našeho nejbližšího spojence Hnutí DUHA.
Jsme součástí pestrého hnutí za klimatickou spravedlnost a hodláme v tom pokračovat.
Jen organizovaná síla lidí může zvítězit nad mocí peněz.
A jak to vidí naši spojenci?
„Greenpeace je naším klíčovým spojencem. Jako středoškoláci jsme ve všem vždycky tak nějak plavali. Ať už ale šlo o pomoc s odbornými podklady, nebo jsme sháněli místo na schůzku, vždy nám podali pomocnou ruku.”
Petr Doubravský, Fridays for Future
„Greenpeace a Hnutí DUHA dlouhodobě spolupracují v oblasti konce uhlí – naši zástupci spolu sedí v uhelné komisi, která již brzy vydá stanovisko kdy a jak začneme v Česku zavírat uhelné elektrárny. Hnutí DUHA i Greenpeace jsou velké organizace s propracovanými vnitřními systémy komunikace a fundraisingu a jako takové také společně podporují další organizace a skupiny v rámci klimatického hnutí. Do budoucna bychom se chtěli zaměřit na koordinaci podpory lokálních aktivistek a aktivistů, abychom byli schopni podchytit a podpořit všechny, kdo se na nás obracejí s prosbou o pomoc.”
Anna Kárníková, Hnutí DUHA
„Byť se může zdát, že je v našem způsobu práce obrovský rozdíl, ve svém jádru ale vycházíme ze stejného principu – klíčem k dosažení změny je osvěta a zapojování veřejnosti. Kvalita životního prostředí a dopady klimatické proměny mají stále větší vliv na dostupnost lidských práv pro miliony lidí a na druhou stranu základní svobody i sociální spravedlnost jsou důležitým předpokladem, aby se společnost mohla postavit i za své životní prostředí a efektivně bojovat proti změně klimatu. Českou Greenpeace proto vnímám jako spolehlivého partnera, se kterým jsme mohli nejen realizovat řadu společných akcí, ale především kdykoliv konzultovat inovativní postupy a taktiky.”
Michal Horniecký, Amnesty International