Evropská komise prostřednictvím své předsedkyně Ursuly von der Leyen představila návrh, aby Evropská unie do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Vyjádřila tak podporu méně ambicióznímu snižování emisí skleníkových plynů než výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, který minulý týden podpořil snížení emisí o 60 %. O konečném cíli pro rok 2030, který má nahradit stávající nedostatečnou 40% redukci emisí oproti roku 1990, pak bude v říjnu rozhodovat Evropská rada.
Myslím, že Evropská komise moc dobře ví, že cíl 55 % procent nestačí, abychom se vyhnuli oteplení nad 1,5 C° a vyhnuli s tak těm nejděsivějším dopadům změn klimatu. Existuje k tomu bezpočet propočtů a vědeckých studií. Emise bychom měli snížit minimálně o 65 %. Navíc Komise počítá s tím, že nedojde k tak velkému snížení emisí v těch nejšpinavějších odvětvích jako je energetika a doprava, kde budou kompenzovány tzv. ofsety – tedy ukládáním uhlíku ve stromech či půdě.
Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že Komise je pod tlakem států jako je Česko, které lpí na starém cíli 40 %, přestože ve vlastních strategických dokumentech jako Politika ochrany klimatu, schválená ještě před vydáním klíčové zprávy IPCC o 1,5 °, počítají do roku 2030 se snížením emisí o 50 %. V lednu schválený Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu vypracovaný ministerstvem průmyslu a obchodu pak počítá se snížením o 47,9 procent.
Pro Česko by navýšení cílů do roku 2030 nemělo přitom představovat zásadní problém. Po odstavení velké části těžkého průmyslu po roce 1989 jsme zažili skokový propad emisí a 40% snížení pro nás není žádná výzva. Výbor životního prostředí Evropského parlamentu schválil cíl 60 %. Je velká šance, že stejnou hodnotu schválí i plénum europarlamentu, a na lámání chleba tak dojde na jednání Evropské rady, které se uskuteční možná již 17. a 18. října. K němu se teď upínají zraky a naděje mnoha Evropanů. A nejen jich, protože toto rozhodnutí ovlivní nejen evropskou ale i globální klimatickou politiku na příštích deset let, které jsou rozhodující z pohledu zpomalení oteplování a zachování života na naší planetě alespoň v relativně příznivém stavu.
To, jakým způsoben se EU postaví ke svým klimatickým závazkům, bude mít klíčový dopad i pro zbytek světa. Klimatické cíle jsou jedním z hlavních témat jednání mezi EU-Čínou a před námi je také odložený klimatický summit OSN, kde jednotlivé státy budou předkládat klimatické závazky do roku 2030. Včasné navýšení evropských cílů je bezpodmínečně nutné pro to, aby tak učinila i Čína a zbytek světa.
Přehled kroků vedoucích k přijetí nového klimatického cíle EU pro rok 2030
● 10. 9. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí v rámci hlasování o evropském klimatickém zákonu schválil cíl 60 % snížení emisí do roku 2030
● 16. 9. Evropská komise oznámila svůj návrh na cíl 55 % snížení emisí do roku 2030 + zveřejnění analýzy dopadů plnění navýšeného cíle
● 5. 10. hlasování o klimatickém cíli navrženém výborem pro ŽP Evropského parlamentu v rámci plenárního zasedání EP
● 15.-16.10. – jednání Evropské rady na úrovni premiérů členských států – diskuse o klimatickém cíli pro rok 2030
● Říjen až prosinec 2020 – další vyjednávání mezi Radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem
● Prosinec 2020 – očekávané schválení nového cíle