V neděli 30. srpna jsme se sešli na hranici tří států, abychom společně – Poláci, Češi a Němci – vyjádřili svůj jasný nesouhlas s dalším rozšiřováním polského hnědouhelného dolu Turów. Akci na Trojmezí u Hrádku nad Nisou organizovali místní lidé z Hrádecka reprezentovaní skupinou Hlavou proti Turówu , organizace Greenpeace Česká republika, lokální skupina Greenpeace Oberlausitz a Rozwój TAK – Odkrywky NIE, s podporou dalších organizací.

Polský důl Turów stahuje podzemní vodu z českého území, což již dnes pozorují místní obyvatelé, jejichž pocity nejlépe shrnul ve svém projevu obyvatel obce Uhelná, Milan Starec. Mimo jiné v něm řekl: “My, kdo žijeme v okolí dolu, sledujeme naprosto bezprostřední negativní efekt povrchové těžby a tím je mizení spodní vody. Opolno-Zdrój, někdejší Bad Oppelsdorf, bylo oblíbené lázeňské městečko s léčivými prameny. Ty vyschly před desítkami let. V naší vesnici Uhelná vyschly i 250 let staré studny zhruba před dvaceti lety. Proto zde byl už před dlouhou dobou vytvořen hlubinný vrt, hladina ale neustále klesá i v něm. Zmizí-li voda jednoho dne úplně, bude celá ves na suchu. Ve Václavicích jsou někteří lidé v kritické situaci již nyní: život omezující šetření s každou kapkou pitné vody je tu každodenní realitou.”

Milan Starec hovoří na protestu na Trojmezí 30.8.2020.

Nelegální těžba
Součástí protestu byl také lidský řetěz přes území všech tří států a plavba několika desítek účastníků po řece Nise. Chtěli jsme tím zdůraznit společné hledání řešení napříč zeměmi. Nejen těmi, kterých se těžba bezprostředně týká, ale všech zemí Evropské unie. Spalování uhlí, které se vytěží v sousední elektrárně Turów samozřejmě také prohlubuje klimatickou krizi, v níž se již nacházíme.

V současnosti důl Turów těží nelegálně, protože povolení k další činnosti na 6 let získal v procesu uzavřeném veřejnosti a bez zveřejnění konkrétního projektu a jeho posouzení, kterým se polská vláda snaží obejít nutnou komunikaci s veřejností na národní i na mezinárodní úrovni. Polské úřady s českou stranou již několik měsíců nekomunikují.

Společná odpovědnost za budoucnost
Požadavkem společného protestu byla také větší aktivita místních, národních i unijních politiků. A to včetně Evropské komise, která už řeší několik stížností na důl Turów, a Evropského parlamentu, který se zabývá peticí proti rozšiřování dolu Turów, s více jak 13 tisíci podpisy.

Konkrétním požadavkem na českou vládu bylo podání žaloby na Polsko na začátku příštího roku, která musí chránit práva českých občanů. Ti, kteří budou čelit rozšiřování těžby jako první, neboť důl se má podle původního projektu rozšiřovat nejprve k českým hranicím. Celkově se má důl zvětšit až na 30 kilometrů čtverečních. Těžba se má přiblížit na 100 metrů od českých hranic, což je 1200 metrů od prvních českých domů. Každým dnem, kdy těžba postupuje, se tak přímý negativní vliv na české podzemní vody zhoršuje.

Jsme rádi, že v červenci schválila česká vláda první krok k žalobě, tedy podání oficiální podnětu k Evropské komisi. Po tříměsíční lhůtě na vyjádření Komise je však nutné podat samotnou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, což bylo právě jedním z požadavků našeho protestu.


Volání po spravedlivém přechodu na čistší zdroje však není věcí národní, ale evropskou, jak potvrdila ve svém projevu na protestu v neděli 30. srpna i polská poslankyně Sejmu za Zelené Małgorzata Tracz: “Jsem si vědoma, že to, co říkám, není populární a nezíská mi hlasy. Ale je politicky odpovědné mluvit nahlas a nekompromisně i o nepopulárních, ale důležitých věcech. To je odpovědnost za lidský život, za životní prostředí a za to, jakou zemi tu zanecháme budoucím generacím. A takto odpovědné chceme mít osoby s rozhodovací pravomocí ve Varšavě a Bruselu… Jsme pro obnovitelnou energii! Jsme pro zelená pracovní místa! Jsme pro Evropskou, zelenou dohodu.”