Lidé protestující proti špatnému životnímu prostředí byli i mezi aktéry sametové revoluce. I tehdy se žilo na místech negativně ovlivněných těžbou a spalováním uhlí. Proti ničení krajiny, prachu, hluku způsobených těžbou v blízkosti domova nebo nebezpečným látkám produkovaným elektrárnami včetně rtuti však protestuje mnoho lidí dodnes. Už nikdo nepochybuje o tom, že klimatickou změnu můžeme zpomalit jen zastavením spalování fosilních paliv. Konec spalování uhlí se blíží, přesné datum ale ještě nebylo stanoveno.
Nikol Krejčová vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ochraně životního prostředí se věnovala jako dobrovolnice i jako aktivistka Greenpeace. Při studiích pracovala jako lektorka environmentální výchovy v ekocentru Tereza. V organizaci Arnika vedla projekty zabývající se ochranou biodiverzity v Českém středohoří a odstraněním toxického znečištění v Arménii. Vedla kampaň proti stavbě jezů na Labi. Tématu klimatických změn se věnuje již dvanáct let. V současnosti pracuje v Greenpeace na protiuhelné kampani, především se snaží zastavit rozšiřování dolu Turów. Zajímá se o podporu zapojení veřejnosti do rozhodování i řešení environmentálních problémů a o implementaci mezinárodních úmluv vzniklých za účelem ochrany životního prostředí.