Těžba na hnědouhelném dole Turów již několik měsíců jede podle kontroverzního povolení, které nikdy nikdo neviděl a které je ve zjevném rozporu s evropskou legislativou. Lopatky rypadel se každým dnem přibližují k české hranici a místní se obávají, že se bude opakovat situace z 80. let, kdy na dole přetěžili geologický zlom a z krajiny a ze studní tehdy odtekla do nenasytné jámy spousta vody. V místní obci Uhelná už jsou proto studny vyschlé řadu let, o něco dál ve Václavicích nyní schraňují doslova každou kapku, přečerpávají vodu ze studny do studny, nebo ji berou dokonce z potoka.
Nedostatek vody ale v současnosti není jediný vážný problém, kterému musejí místní čelit. Poté, co se otevřely hranice zavřené kvůli koronaviru, rozmohla se tu kriminalita, která dříve nebyla běžná. Do místních obcí se pravidelně vydávají gangy Poláků, které kradou vše, k čemu se dostanou. V Uhelné tak například zmizely mosazné okapy ze zrekonstruované kapličky. Místní spekulují, že v uhelném regionu, který trápí spousta sociálně patologických jevů, přišli kvůli koronaviru o zisky z výroby a distribuce drog, a tak si nyní přilepšují krádežemi.
Seznam se s příběhy místních lidí a přijeď 30. srpna na protest proti dolu Turów
Ani po deštích se studny nenaplnily vodou
Podle firmy PGE, která na dole Turów těží, nemůže za nedostatek vody na Liberecku důl, ale klimatická změna. Místní prý přišli o vodu ve studních kvůli suchu. Letos nadprůměrně pršelo, a tak jsme byli zvědaví, jak moc se to projevilo na množství vody ve studních. Michael Martin z Václavic si udělal měřící pomůcku z dřevěné latě, aby mohl množství vody ve studni sledovat. V nejhorších obdobích uplynulých let měl ve studni jen něco mezi 30 až 40 centimetry a stávalo se, že čtyřčlenné rodině voda došla úplně. Řešil to tak, že si dočerpával pitnou vodu z nedaleké obecní studny, nebo si ji nechal zavézt za peníze.
V letošním roce díky častým dešťům jeho rodina takové problémy neměla, ale když jsme otevřeli studnu a spustili jsme dovnitř měřící laťku, voda se dostala jen kousek nad rysku značící 40 centimetrů. “Voda odtéká a já se můžu jenom domnívat, že odtéká do větší díry než je tahle,” říká Martin nad studnou a naráží tak na povrchový důl Turów, který je nedaleko. Samozřejmě přemýšlí, jak nedostatek vody řešit. Jenže žádné schůdné řešení nevidí. Vrtaná studna podle něj nemá smysl, protože se nedá odhadnout, jestli po přiblížení a prohloubení dolu nezmizí voda i z nové, hlubší studny. A protože se dokonce ani nedá odhadnout, jestli bude voda z nové studny pitná. Na svém pozemku má totiž ještě jednu studnu a voda z ní je nepoužitelná, protože obsahuje příliš mnoho železa a manganu. Ani prát se v ní nedá, protože by obarvila prádlo.
Příbuzní k nim nechtějí jezdit, protože nemají vodu
Dokud se člověk může spolehnout, že kdykoli otočí kohoutkem a poteče voda, ani si nedokáže uvědomit, jak těžké to má někdo, kdo o tuto možnost přišel. O problémech, které způsobuje nedostatek vody, se rozpovídali manželé Dáša a Kamil Kronusovi z Václavic. Voda může dojít i v těch nejnevhodnějších situacích – třeba když je člověk ve sprše a má hlavu namydlenou šamponem. Problém je ale i s návštěvami příbuzných, protože voda nemusí vystačit, když se o ní dělí rodina, zvířata i hosté. Příbuzní si proto občas návštěvu rozmyslí a za Kronusovými nepřijedou.
Přes léto Kronusovi používají užitkovou vodu, kterou si přečerpávají z nedalekého potůčku. I ten ale už není tak vydatný, jak býval. Navíc z něj nemohou brát vodu v zimě, protože by v plastovém kontejneru zamrzla a zničila ho. Proto si v tom nejhorším období – kterým paradoxně mohou být zimní měsíce – musejí prát prádlo v práci či u přátel v Liberci.
V současnosti si čerpadlo, které používají k přečerpávání vody z potoka, musejí společně s ostatním svým majetkem hlídat, protože ve Václavicích se pravidelně pohybují zloději z Polska. Kvůli jejich řádění se ani nemohou pořádně a v klidu vyspat, doufají proto, že se situace brzy zase uklidní. I kvůli pravidelným nočním nájezdům zlodějů Kronusovy napadají myšlenky na to, že by se přestěhovali, ale kvůli vleklým problémům s vodou a kvůli blízkosti polského uhelného dolu, je jejich dům prakticky neprodejný.
Studny na Uhelné vyschly už dávno
Milan Starec a Zuzana Pechová žijí se svou rodinou v historickém hrázděném domě z 18. století v malebné vísce Uhelná přímo na česko-polské hranici. Ač by se to tak mohlo zdát, jméno vesnice nemá souvislost s hnědým uhlím, které se v okolí těžilo a na polské straně dodnes těží, ale ve skutečnosti vzniklo od uhlířů, kteří vyráběli dřevěné uhlí v místních lesích. Dříve byla Uhelná významnou křižovatkou cest, z nichž některé vedly do nedalekých oblíbených lázní Bad Oppelsdorf (dnes Opolno-Zdrój). Nyní je ovšem na polské straně jen obří díra v zemi a léčivé prameny již dávno vyschly, stejně jako studny na Uhelné.
Ve vesnici proto vznikl hluboký padesátimetrový vrt, který je zatím velmi vydatný a zásobuje vodou nejen místní, ale i významnou část z téměř osmi tisíc obyvatel Hrádku nad Nisou. Při pokračující těžbě je ale pravděpodobné, že se tento zdroj vody také ocitne v ohrožení. Starec a Pechová mají důl už nyní na dohled ze své zahrady a slyší rachot z těžby, především když fouká severní vítr. Důl se má ovšem ještě více přiblížit a zvětšit.
Jezírka zadržují vodu, dolu navzdory
Podobné negativní zkušenosti s dolem má i soused Daniel Gabryš, který se zabývá projektováním novostaveb a rekonstukcemi historických budov. Na místě zbořeného hrázděného domku si v Uhelné postavil vkusnou novostavbu a použil při tom staré trámy, kamení a další materiál, který zrecykloval. Studnu už ani neobnovoval. Později začal zútulňovat i zahradu, která se rozkládá na svahu, a zjistil, že pod zeminou a sutí se skrývá něco jako prameniště a že zde může vyvěrat podzemní voda. Rozhodl se proto vodu zadržet. Jedno jezírko má již hotové a další dvě zatím buduje a postupně napouští. Díky tomu ale pozoruje, že i zde vody ubývá a že její zdroje na jeho pozemku už nejsou tak vydatné.
Elektrárna Turów přiživuje problémy se suchem
Nedostatek vody řeší ve Václavicích i farmář Matouš Kirscher. Na rozdíl od svých sousedů nemusí řešit nedostatek vody ve studni, ale v krajině – takzvané zemědělské sucho. Minulý rok neměl dostatek sena a trávy ke krmení svého malého stáda skotských chlupatých krav a musel snížit jejich stavy. Jako většího viníka než samotnou těžbu uhlí vidí klimatickou změnu a dlouhé období sucha, které s sebou přinesla. Jedním dechem ale dodává, že i to souvisí s těžbou uhlí v dole Turów, protože stejnojmenná obří elektrárna, která místní uhlí pálí, je velkým zdrojem skleníkových plynů a ke klimatické změně přispívá.
K zemědělství se Kirschner dostal oklikou. Když před pěti lety viděl, že se prodává zchátralý historický Wohlmannův statek, koupil ho. Ruinu, které na některých budovách chyběly i střechy, opravil, pořídil si malé hospodářství a statek otevřel veřejnosti. Sám se snaží hospodařit ekologicky a všímá si problémů, které se zemědělstvím souvisejí. Česká krajina podle něj není připravená na změny klimatu a nedokáže dobře zadržovat vodu.