Konečně! Po mnoha průtazích a odkládání zavíráme konečně po několika desítkách let první hnědouhelnou elektrárnu v ČR. Mohlo by se zdát, že je to důvod k oslavě, ale popravdě, takovou oslavu bychom si užili před osmnácti lety. Dnes má oslava trochu trpkou příchuť.
Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I a přilehlý důl Nástup Tušimice leží na místě bývalé obce Prunéřov. Ta vznikla už v 13. století a i když z ní ještě pár domů zbývá, v 60. letech 20.století jí většina padla za oběť těžbě uhlí a stala se tak jedním z 82 sídel (Chomutovsko viz Zaniklé obce), které byly u nás kvůli uhlí nenávratně zničeny. K 30. červnu 2020 ukončí svůj provoz také sama elektrárna a tato chomutovská oblast může začít psát svou historii znovu od bodu 0.
To je jistě dobrá zpráva. Chápat ji však jako nějaký zásadní průlom laxního přístupu české vlády k nebezpečnému spalování uhlí nemůžeme. Zavírání starých a neefektivních uhelných elektráren mělo začít již v roce 2002, kdy se dokončila stavba jaderné elektrárny Temelín. Místo toho ale začal ČEZ a další výrobci energie z uhlí vyvážet energii ve velkém do zahraničí, na úkor zdraví obyvatel České republiky a celosvětového klimatu.
Uhlí v energetice dokážeme a hlavně musíme nahradit do roku 2030
Samotná elektrárna Prunéřov I byla postavená už před 53 lety a její provozovatel ČEZ už v roce 2009 slíbil, že neefektivní a životní prostředí těžce poškozující provozovnu uzavře do konce roku 2019. Svůj slib nesplnil. A i když je odstavení uhelných bloků Prunéřova I v souladu s energetickou koncepcí vlády, jde podle vyjádření analytika společnosti ENA Jiřího Gavory “ v zásadě o vynucený krok. Všechny tyto bloky by nejspíš dostaly výjimku z přísnějších limitů jen v případě, že by je ČEZ nákladně modernizoval,“ řekl deníku E 15.
Potřebujeme dlouhodobý plán
Ve velkém počtu zemí Evropské unie postupuje zpřísňování pravidel pro provoz uhelných elektráren a jejich zavírání mnohem rychleji než u nás. Zároveň mají pevně stanovené v jakém období skončí se spalováním uhlí definitivně. O tom se u nás zatím vede debata v Uhelné komisi, proto rozhodnutí o uzavření Prunéřova I na jejím zasedání 5.6.2020 lze brát aspoň jako symbolické gesto, které snad naznačuje, že se diskuze o spalování uhlí u nás pohne evropským směrem. Člen Uhelné komise za Greenpeace ČR Jan Rovenský to shrnul slovy:
“Odstavení elektrárny Prunéřov I ukazuje, že odstavovat zastaralé uhelné elektrárny můžeme, když budeme chtít. A pokud Uhelná komise bude dostatečně ambiciózní, mohli bychom do roku 2025 zavřít všechny uhelné zdroje jedoucí na vývoz a do roku 2030 po využití potenciálu energetických úspor a vybudování dostatečné náhrady především v obnovitelných zdrojích bychom mohli zavřít i všechny ostatní velké uhelné zdroje, které nejsou potřebné pro teplárenství.”
I tak je uzavření hnědouhelné elektrárny velký krok, který by se bez vaší podpory nestal. Za posledních několik let se změnilo opravdu mnoho. Společenská podpora uhlí je u konce, vznikla nová hnutí jako například Limity jsme my, Fridays for Future a mnohé další, přibývá lidí, kterým není naše budoucnost lhostejná.
Oslavme tedy decentně zavření první uhelné elektrárny za několik desítek let a pojďme společně zavírat ty další. Pojďme prosadit konec uhlí v České republice do roku 2030.