Chceme naplnit Pařížskou dohodu a zastavit globální oteplení na 1,5 °C. Zavázali jsme se být uhlíkově neutrální do roku 2050. Ale v žádném případě nechceme rychleji snižovat emise skleníkových plynů do roku 2030, přestože to je podle klimatologů a dalších expertů zásadní krok, abychom měli šanci své závazky splnit a zabránit katastrofickým scénářům klimatického rozvratu.
Máloco zní nudněji než zpráva, že “zasedá Rada ministrů členských států EU a jedná o novém nařízení EU a navýšení snížení společných emisních cílů do roku 2030 a Evropské zelené dohodě”. Za nudným textem se ale skrývá začátek naprosto zásadního milníku v řešení klimatické změny, a tedy i budoucnosti naší planety. Právě dnes se takové zasedání, přesněji online zasedání odehrálo.
Vezmeme to popořadě. Klimatologové a další vědci, a na jejich naléhání nakonec i téměř všechny státy světa se shodly, že pokud nezastavíme oteplení planety ideálně na hranici 1,5 stupně Celsia, dopady změn klimatu budou pro nás, ale hlavně pro budoucí generace katastrofické. Přes všechny politické závazky na snižování emisí, proklamace velkých korporací o klimatické odpovědností a sílícím klimatickém hnutí jde svět přesně opačným směrem. Emise skleníkových plynů neklesají.
Věda se už dávno nedohaduje, zda za globální oteplování může člověk nebo ne. Poslední výzkumy klimatických modelů naopak dávají na stůl otázku daleko relevantnější, a to zda je ten nejhorší klimatický scénář vůbec dostatečný. Poslední modelování ukazuje, že místo ke 3 °C směřujeme nyní k více než 5 °C. Nad tím, jak bude planeta a život na ní vypadat po takovém oteplení, si raději ani nepředstavujme, protože je zde velká šance, že bychom pak propadli alkoholu či jiným drogám.
A jak to souvisí s tím zdánlivě nudným jednáním evropských ministrů? EU se v minulosti jako celek zavázala, že do roku 2030 sníží své emise skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990. To je samozřejmě zoufale málo a ministr životního prostředí Richard Brabec, který na jednání obvykle zastupuje Česko, to velmi dobře ví.
Abychom se přiblížili doporučení vědců a zastavili oteplování na 1,5 °C, musíme do roku 2030 snížit evropské emise o alespoň o 65 % oproti roku 1990. O tomto čísle začíná hovořit i Evropský parlament, Evropská komise – o jejíž návrzích nyní debatují ministři – navrhuje snížení o 50 až 55 %.
A Česko? To je ve výhodné pozici. Po odstavení velké části těžkého průmyslu po roce 1989 jsme zažili skokový propad emisí a 40% snížení pro nás není žádná výzva, už nyní jsme na 35 %. Proto i oficiální vládní dokumenty, jako je Politika ochrany klimatu, která byla schválena ještě před vydáním klíčové zprávy IPCC o 1,5 °, počítají do roku 2030 se snížením o 50 %. Jenže nyní, když přišlo na lámání chleba, jakékoliv navýšení klimatických cílů odmítáme. Snad naschvál bylo české vystoupení na jednání včleněno mezi Švédy a Francouze, aby vinikl kontrast mezi těmi, co klima chtějí skutečně chránit, a těmi, kteří jsou mistři ve výmluvách.
Záznam z jednání naleznete zde, čas 2:38
Odpor Česka proti tomu, aby se přetavila doporučení vědců a expertů v jasný závazek Evropské unie, je doufejme dočasný. Podobné to bylo i loni se závazkem uhlíkové neutrality do roku 2050, který Česko velmi nahlas kritizovalo a odmítalo, ale na jednání ho nakonec bez problémů přijalo. Mimochodem dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, ale začít pořádně snižovat emise až po roce 2030 nedává jak z pohledu ochrany klimatu, tak z pohledu ekonomického valný smysl. I koronovarivá pandemie jasně ukázala, že včasná reakce se vyplácí. To platí i o snižování emisi.
Je ovšem fakt, že snížení emisí pouze v Evropě klima nespasí. Bez toho, aniž by Evropa byla v této oblasti lídrem, ale není šance přimět ostatní velké znečišťovatele ke klimatické akci. Již za měsíc bude první ze dvou summitů EU-Čína, během kterých se bude EU snažit přimět Čínu k navýšení klimatických závazků. To půjde jen těžko, když EU i kvůli odporu Česka nebude chtít své vlastní cíle navýšit. A ostatní státy světa se nepřidají, pokud EU, Čína a další velcí znečišťovatelé nepůjdou příkladem.
Do konce roku 2020 by měly všechny státy Pařížské klimatické dohody předložit své závazky na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Příští rok je budou debatovat ve skotském Glasgow, kde se uskuteční rozhodující klimatický summit, který nám jasně ukáže, jestli svět směřuje do pekelného oteplení o více než 3 °C nebo jestli zachováme jakž takž snesitelné podmínky pro nás, ale hlavně život našich dětí.